top of page
Writer's pictureLada

Fenomén (teorie) sté opice


Určitě každý z nás někde četl, že jsme navzájem spojeni, jsme jeden, slyšel např. o morfogenetickém poli, nebo také o různých teoriích, které tuto skutečnost dokazují. Možná jste také zažili, že jste objevili sami v sobě různé teorie, a to o čemkoli - nikdo vám je tedy neodhalil a hle za pár dní, měsíců či let, najdete knihu či jinde psáno o tom samém, ale od jiného člověka. Čím to je?

 

Biolog Rupert Sheldrake přišel s teorií morfického pole, které má každý živočišný druh. Je to skupinové energetické pole ve smyslu skupinového vědomí. Když do „databáze” tohoto pole vkládáme nové informace, v určitém okamžiku dosáhne model vědomí kritického množství. V tomto bodě, kdy překročí skupinové vědomí tuto kritickou masu, může nový informační vzorec chování přejít do vědomí celého živočišného druhu. Tato zpětná vazba se označuje jako morfická rezonance a hovorově ji známe jako fenomén sté opice.

 

I Carl Gustav Jung a jeho teorie kolektivního nevědomí dokazuje naše propojení. A i další experimenty to dokazují. Ke stejnému tématu se vyjadřuje i Drunvalo Melchizedek v knize Prastaré tajemství květu života.

 

Podrobněji o výzkumu fenoménu sté opice – biologie nevědomí

Fenomén je popsán v knize Kena Keyese, Jr. - Teorie o 100 opici, a také v dřívější práci Lyalla Watsona - Příliv života, biologie nevědomí, která popisuje 30 let trvající výzkumný projekt na japonské opici Macaca fuscata. Projekt probíhal na ostrově Košima v Japonsku, kde žije zmíněná kolonie opic. Vědci vzali batáty (hlíza povijnice jedlé) a hodili je opicím do písku. Opice milují batáty, ale ne písek a prach. Jedna osmnáctiměsíční samice, kterou pojmenovali Imo, našla řešení tohoto problému a začala batáty omývat. Naučila tento postup svou matku. Brzy uměly všechny mladé opice omývat batáty. Z dospělých opic se tomuto chování naučili pouze ty, které imitovaly chování svých dětí. Vědci zaznamenali tyto poznatky v rozmezí let 1952-1958. A pak, znenadání v roce 1958 pár opic z ostrova Košima, které se naučily tomuto způsobu a dosáhly kritického množství, které Dr. Watson svévolně určil na 100, nastal obrat. Téměř každá opice na tomto ostrově omývala batáty bez předchozího učení. Pokud by se tak stalo pouze na tomto ostrově, vědci by přičítali tomuto jevu nějaký druh komunikace a pátrali by po něm. Ale také opice na okolních ostrovech dokázaly omývat batáty. Dokonce i na hlavním ostrově Japonska v Takasakiamě opice umývaly batáty. Neexistoval žádný známý způsob komunikace mezi opicemi, který by to mohl vysvětlit. Bylo to poprvé, kdy vědci něco takového pozorovali. Učinili postulát, že musí existovat jistý druh morfogenetické struktury nebo pole, jež se rozprostírá nad těmito ostrovy a skrze které byly tyto opice schopny se dorozumívat.

 

Závěr z tohoto experimentu je, že existuje bod, ve kterém stačí, když se přidá jeden jedinec a změní se hierarchie hodnot všech.


Stý člověk

Mnoho lidí se hodně zabývalo fenoménem 100 opic. O pár let později vědecký tým z Austrálie a Británie si lámal hlavu nad tím, zda u lidských bytostí také existuje podobná síť jako u opic. Udělali pokus. Vytvořili fotografii, na níž byly stovky lidských tváří, malé i velké. Celá fotografie byla vytvořena z těchto tváří, ale když se na ni někdo podíval poprvé, rozeznal jich pouze šest nebo sedm. Člověk se musel na fotografii dlouho dívat, aby našel i ostatní tváře. Samozřejmě se našel první člověk, který objevil i ty ostatní.

 

Tento tým lidí vzal své obrázky do Austrálie a provedli studii. Vybrali určitý počet lidí z širokého spektra populace, každému z nich ukázali obrázek a dali každému určitý čas na jeho pozorování. Drželi před ním fotografii a řekli: „Kolik tváří vidíš na této fotografii?“ Během času, který měli k dispozici, dostali obvyklé odpovědi jako šest, sedm, osm, devět nebo možná deset tváří. Několik lidí jich vidělo víc. Experimentem prošlo několik stovek lidí, kteří tvořili základní vzorek a tým přesně zaznamenal svá pozorování. Pak se několik výzkumníků odebralo do Anglie – na druhou stranu planety – a ukázali obrázek v televizní stanici, která se podobala BBC, ale vysílala kabelovým rozvodem pouze v Británii. Na obrazovce ukázali, kde se nacházejí všechny tváře, každou zvlášť. O pár minut později zopakovali jiní vědci původní pokus v Austrálii s novými osobami. Zúčastněné osoby neočekávaně rozpoznaly většinu tváří na fotografii.

 

Od tohoto okamžiku s jistotou věděli, že existuje něco, co se týká lidí a co nebylo doposud objeveno. Australští Aboriginci vědí už dávno o této „neznámé“ části nás. Vědí, že existuje energetické pole, které propojuje lidi. Dokonce i v naší společnosti jsme pozorovali úkaz, kdy někdo na jedné straně zeměkoule objevil něco velmi složitého a jiný člověk objevil totéž na druhé straně zeměkoule se stejnými principy a nápady. Každý objevitel by řekl: “Ty jsi mi to ukradl. To bylo moje. Udělal jsem to první.“ To se již mnohokrát stalo, bereme-li v úvahu minulost. Poté, co se uskutečnil australský experiment, vědci si začali uvědomovat, že rozhodně existuje něco, co nás všechny spojuje.

 

Co dodat?

Co se stane jednomu, stane se nám všem, proto nezapomeňme, že i náš „nepatrný“ čin se dotýká všech. I když myslíte, že sami nic nezmůžete, tak si vzpomeňte - zmůžete, ano vy sami každý den tvoříte svůj svět a byť by se vám to zdálo sebe nicotnější, tak každou láskyplnou myšlenkou prospíváte nejen sobě ale i ostatním. Každý den, každou chvíli můžete tvořit a dávat to nejlepší sobě i všem okolo už jen tím, že jste šťastní.

 

„Buď změnou, kterou chceš vidět ve světě.“ (Ghandi)

 

Lada

 

🍀  Lidové shromáždění živých lidí Bohemia:  https://www.novabohemia.cz/

🍀  Email:  bohemia@novabohemia.cz

🍀  Stáhněte si aplikaci UNC:  https://www.mobileapp.app/to/yXWV8Nr?ref=cl

 

24 views0 comments

Recent Posts

See All

Comments


bottom of page