Lidský mozek se skládá z bilionů neuronů, které využívají ke vzájemné komunikaci také elektrické signály, ze kterých vznikají mozkové vlny. Mozkové vlny mají různou frekvenci a přímý vliv na stav našeho vědomí, na naše myšlenky a nálady. Jejich měřením vznikne grafický záznam, kterému říkáme elektroencefalogram – EEG. Měření probíhá pomocí elektrod přikládaných na pokožku hlavy.
Mozkové vlny rozdělujeme do pěti základních skupin podle jejich frekvencí: Gama, Beta, Alfa, Théta a Delta. Naše mozková frekvence se mění, pokud jsme rozčílení, myslíme, normálně pracujeme, spíme, meditujeme či se oddáváme dennímu snění.
Druhy mozkových vln
Mozkové vlny gama (30–100 Hz) – V nižší části tohoto pásma prožíváme maximální soustředění, ve vyšším části potom povznášející duševní stavy – štěstí, soucit, rozšířené vědomí, flow.
Mozkové vlny beta (13–30 Hz) – Toto pásmo se ještě dělí na tři podpásma. V jeho nižším spektru se pohybujeme nejčastěji v průběhu dne. Je to stav zaujaté pozornosti, racionálního myšlení. Pokud se však dostaneme do jeho vyšší části, zažíváme velmi škodlivý a nepříjemný stres, napětí, strach, neklid. Vyšší polovina tohoto pásma je pro náš organismus velmi škodlivá.
Mozkové vlny alfa (8–13 Hz) – V tomto stavu převládá uvolnění, vyskytuje se přirozeně při odpočinku, relaxaci a meditaci. Aktivují se obě mozkové hemisféry, dochází zde ke kontaktu s nevědomím, probouzí se intuice a kreativita.
Mozkové vlny théta (4–8 Hz) – Zde se nacházíme ve stavu hluboké relaxace, meditace nebo spánku. Dochází zde k průniku do nevědomí, získáváme vhled do komplikovaných problémů.
Mozkové vlny delta (0,3–4 Hz) – Vyskytují se hlavně v hlubokém spánku, v bezvědomí, kómatu či celkové anestezii. Dochází zde k hlubokému uvolnění. Tento stav však nejsme pravděpodobně schopni vědomě prožívat.
Všechny tyto mozkové vlny jsou dostupné vždy, ale v závislosti na okolnostech je konkrétní vlna dominantní.
Zdroj: mindtrix.cz
Lada
Komentáře